Lucie Spilková prošla ve společnosti MI Estate výrazným kariérním vzestupem – z původní pozice asistentky se postupně dostala do funkcí prokuristky, generální ředitelky a obchodní ředitelky. Tyto role jí dávaly přímý vliv na chod společnosti i na řízení desítek zaměstnanců. Podle svědectví bývalých zaměstnanců, které má redakce k dispozici, však Spilkové působení uvnitř firmy vykazovalo znaky jednání, které nebylo v souladu se zájmy společnosti, a to navzdory veřejně prezentovanému obrazu. Podle údajů z katastru nemovitostí redakce zjistila, že Lucie Spilková v době svého působení ve vrcholových funkcích ve společnosti MI Estate nabyla do osobního vlastnictví více nemovitostí, které následně výhodně prodala.
Jedním z konkrétních případů je převod nemovitosti evidované na LV 106, katastrální území Budihostice, kterou Lucie Spilková dne 29. 2. 2024 nabyla od společnosti MI Estate za kupní cenu 300 000 Kč. Podle kupní smlouvy měla být částka 150 000 Kč uhrazena v hotovosti.
Tato skutečnost vyvolává pochybnosti, neboť společnost MI Estate vykázala při odvolání jednatelů Ponomarenka a Nermute a ukončení pracovního poměru Spilkové manko hotovosti v pokladně ve výši téměř 68 milionů Kč, zda k deklarované hotovostní úhradě mohlo reálně dojít.
Nemovitost Lucie Spilková pořídila společně s JUDr. Jaromírem Štuskem, který v té době působil jako advokát zastupující společnost MI Estate ve většině jejích sporů. Oba nabyvatelé následně tuto nemovitost společně prodali již dne 16. 4. 2024 za částku 900 000 Kč, čímž realizovali zhodnocení ve výši 600 000 Kč tj 200% marži během necelých sedmi týdnů – tedy transakci odpovídající tomu, co Maxim Ponomarenko veřejně označoval jako výhodný „flip“.
S ohledem na skutečnost, že Lucie Spilková v té době zastávala pozice prokuristky, generální a obchodní ředitelky společnosti MI Estate, a JUDr. Jaromír Štusek současně vystupoval jako její právní zástupce, vyvolává tato transakce vážné otázky ohledně loajality vůči společnosti a řádné správy cizího majetku. Zejména v případě vedoucích manažerských funkcí a osob s právní odpovědností lze očekávat zvýšený standard péče, který zde podle zjištěných skutečností nebyl naplněn.
Dalším obdobným případem je převod nemovitosti evidované na LV 42, katastrální území Česká Lípa. Tato nemovitost byla dne 2. 2. 2024 pořízena za kupní cenu 70 000 Kč a následně prodána již dne 7. 5. 2024 za částku 270 000 Kč.
Dalším příkladem je společný nákup nemovitosti Lucií Spilkovou a JUDr. Jaromírem Štuskem v katastrálním území Zadní Ždírce, evidovaný na LV 15. Oba nabyli každý ideální jednu čtvrtinu nemovitosti, přičemž kupní cena činila 1 500 000 Kč za každý podíl.
Nemovitost je následně nabízena k prodeji za částku 4,2 milionu Kč za jednu polovinu, tedy 8,4 milionu Kč za celý celek. Nabídková cena tak představuje výrazné navýšení oproti pořizovací hodnotě v relativně krátkém časovém horizontu.
I tento případ zapadá do vzorce společných akvizic a následných pokusů o výrazné zhodnocení nemovitostí, realizovaných v době, kdy Lucie Spilková působila ve společnosti MI Estate ve vrcholových manažerských funkcích a JUDr. Jaromír Štusek současně vystupoval jako právní zástupce společnosti.
Tyto skutečnosti opět otevírají otázky ohledně střetu rolí, loajality vůči společnosti a povinností vyplývajících z odpovědnosti za správu cizího majetku, zejména u osob, které měly povinnost hájit zájmy společnosti, nikoli realizovat soukromý prospěch.
Výše uvedené případy dále dokresluje skutečnost, že podle výpovědí několika bývalých zaměstnanců MI Estate to byla právě Lucie Spilková, kdo v rozhodném období fakticky realizoval rozsáhlé výběry finančních prostředků z bankovních účtů do pokladny společnosti.
Přestože tyto operace měly být prováděny jménem společnosti, odpovědnost za stav pokladny a hospodaření společnosti nesly statutární orgány, tedy tehdejší jednatelé Nermut a Ponomarenko, kteří pokladnu společnosti při svém odvolání řádně nepředali ani nevypořádali.
Z tohoto důvodu je manko hotovosti ve výši téměř 68 milionů Kč v současné době uplatňováno vůči bývalým jednatelům, a to bez ohledu na to, kdo jednotlivé výběry technicky prováděl. Popsané skutečnosti však otevírají otázky ohledně reálného rozdělení pravomocí, kontroly a odpovědnosti za nakládání s hotovostí uvnitř společnosti.
Lucie Spilková a její střet zájmů :
Postavení Lucie Spilkové ve společnosti MI Estate vytvářelo souběh rolí, který s sebou nesl zjevný potenciál střetu zájmů. Jako prokuristka, generální a obchodní ředitelka disponovala přístupem k interním informacím, rozhodovacím procesům i majetku společnosti, zatímco současně realizovala soukromé majetkové transakce v oblasti nemovitostí. Tyto obchody byly prováděny v časové návaznosti na její manažerské působení a v některých případech se týkaly přímo majetku společnosti nebo obchodních příležitostí, které MI Estate běžně zpracovávala.
Skutečnost, že se na těchto transakcích podílel i advokát společnosti, dále prohlubuje pochybnosti o zachování loajality a o dodržení povinnosti jednat v nejlepším zájmu společnosti. V kontextu manažerských funkcí, které Lucie Spilková zastávala, nelze takový souběh rolí považovat za čistě formální či nahodilý, ale za situaci vyžadující zvýšenou míru transparentnosti a kontroly.
Lucie Spilková nevystupovala pouze jako formální jednatelka jednotlivých společností Maxima Ponomarenka. Naopak – působila jako klíčový vykonavatel a spojovací článek v síti firem, prostřednictvím nichž byly ze společnosti MI Estate s.r.o. systematicky vyváděny lukrativní obchody, nemovitosti a výnosy.
Pod její přímou nebo nepřímou kontrolou fungovaly společnosti Pema estate s.r.o., RTM Management a.s., MaximP s.r.o. (dnes již v insolvenčním řízení), Prexima nemovitosti s.r.o., Prexima reality s.r.o., 1. lanškrounská realitní s.r.o., MI Estate penzijní s.r.o. a Flipping Circle s.r.o. (dříve Sutoris investice s.r.o.). Právě přes tyto subjekty docházelo k odsávání obchodních příležitostí, které měly náležet MI Estate s.r.o., do paralelních struktur ovládaných stejnými osobami.
Nešlo o jednotlivé excesy ani o nahodilá selhání. Rozsah a provázanost těchto transakcí vykazují znaky dlouhodobé, vědomé a organizované konkurenční činnosti, jejímž cílem bylo obohacení úzké skupiny osob na úkor společnosti, jejích investorů a obchodních partnerů.
Výsledkem tohoto postupu je nejen faktická likvidace obchodního modelu MI Estate, ale i řetěz žalob na vydání neoprávněně získaného prospěchu, které již nyní míří na většinu výše uvedených společností. S postupem soudních řízení se postupně rozkrývá, že nešlo o podnikání, nýbrž o paralelní systém vyvádění hodnot, maskovaný sítí vzájemně propojených firem a formálních funkcí.
V případě společnosti MI Estate penzijní s.r.o. dosáhla situace zcela flagrantní podoby, která již nepřipouští výklad jako běžné podnikatelské riziko. Jednateli této společnosti byli Lucie Spilková, Matěj Kajuk – dlouholetý vedoucí výkupu nemovitostí ve společnosti MI Estate – a JUDr. Štusek, který současně působil jako vrcholový právní zástupce MI Estate.
Jinými slovy: osoby odpovědné za akvizice, právní servis i řízení společnosti MI Estate současně řídily paralelní subjekt, do něhož byly tyto obchodní případy převáděny.
Ze zveřejněných účetních závěrek vyplývá, že MI Estate penzijní s.r.o. dosahovala ziskových marží blížících se 400 % při prakticky nulových nákladech. Takových výsledků nelze dosáhnout standardním podnikáním – jsou přímým důkazem toho, jak mimořádně lukrativní obchody byly z MI Estate vyváděny.
Důsledky tohoto postupu jsou zřejmé: miliony korun ušlého zisku, které měly náležet MI Estate, byly systematicky přesouvány do jiné entity, zatímco původní společnost vykazovala ztráty a čelila finančnímu tlaku. Tento mechanismus tak poškodil MI Estate přímo ve prospěch osob, které ji měly povinnost chránit, a to na úkor investorů, jejichž kapitál byl tímto jednáním fakticky znehodnocen.
-
-
Důkaz 1
-
-
Důkaz 2
-
-
Důkaz 3
-
-
Důkaz 4
-
-
Důkaz 5
-
-
Důkaz 6