Ponomarenko se potají zbavuje majetku. Bojí se věřitelů. Pozor ať nenaletíte

Redakce aktuálně disponuje informací, že se Maxim Ponomarenko v současné době snaží urychleně vyvádět balík nemovitostí ze společnosti Prexima Nemovitosti a převádět je na osoby ze svého nejbližšího okruhu, mimo jiné i na své bývalé spoluvězně.

Tyto kroky nesou všechny znaky účelového krácení věřitelů a snahy vyvést majetek mimo dosah probíhajících soudních sporů.

Společnost Prexima Nemovitosti přitom již čelí žalobám pro porušení zákazu konkurence, spočívajícím ve vyvádění lukrativních obchodů ze společnosti MI Estate.

Vývoj posledních týdnů tak naznačuje snahu o urychlené „vyklízení pozic“ ještě před zásahem insolvenčního soudu.

Aktuální seznam rizikových nemovitostí, u kterých hrozí možné riziko trestního stíhání a zabavení nemovitostí policií: Zde: Seznam nemovitostí

Ponomarenko v současné době čelí žalobám v souhrnné výši téměř 200 milionů korun, zejména z titulu konkurenční činnosti a nevracení zápůjček poskytnutých investory.
Tato situace podle žalobních tvrzení a dostupných skutečností odhaluje dlouhodobý vzorec jeho jednání vůči investorům, kdy využívá jejich prostředky k financování svého nákladného životního stylu a vlastních podnikatelských aktivit, přičemž následně činí vše pro to, aby své závazky zpochybnil, oddálil nebo se jejich vrácení zcela vyhnul.

Opakující se spory tak nevypovídají o ojedinělém selhání, ale o systematickém přístupu k cizím prostředkům, který je v přímém rozporu s elementárními principy důvěry a odpovědnosti vůči investorům.

Výsledkem je série žalob, které dohromady vykreslují obraz luxusu na dluh a podnikání postaveného na cizích penězích.

Z veřejně dostupných výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že hodnota nemovitého majetku Maxima Ponomarenka a jím ovládaných společností zdaleka nepokrývá nároky věřitelů, které byly dosud uplatněny, přičemž je zřejmé, že celkový objem těchto nároků nebude konečný.

Tento nepoměr mezi majetkem a závazky zpochybňuje skutečné podnikatelské výsledky, které Ponomarenko dlouhodobě prezentuje navenek. Namísto doložitelných ekonomických výstupů je jeho obraz úspěchu vystavěn především na okázalém životním stylu, demonstrativním utrácení a mediální sebeprezentaci, nikoli na tvrdých datech a reálných číslech.

Skutečnost, že dluhy násobně převyšují hodnotu identifikovatelného majetku, tak vypovídá sama o sobě a staví veřejně prezentovaný obraz „úspěšného investora“ do zcela jiného světla.

Incidentně se smyčka kolem Maxima Ponomarenka dále stahuje. Současně téměř každá ze společností, které ovládal nebo v minulosti řídil, čelí žalobám týkajícím se konkurenčního jednání, systematického vyvádění lukrativních obchodů ze společnosti MI Estate a dalších postupů, jež jsou předmětem probíhajících soudních řízení.

Závažná je rovněž situace Maxima Ponomarenka v postavení fyzické osoby. V této roli čelí žalobám v souhrnné výši blížící se 100 milionům Kč, a to zejména z titulu údajného zpronevěření hotovostní pokladny společnosti MI Estate, neoprávněně vyplácených mezd, navazujících finančních toků a dalších nároků, které jsou aktuálně projednávány soudy.

Celek těchto kroků již nepředstavuje izolované spory, ale ucelený řetězec právních řízení, jenž zásadně zpochybňuje Ponomarenkovu dlouhodobou mediální narativní linii o „poškozování jeho osoby“. Naopak se stále zřetelněji rýsuje obraz kumulace konkrétních, právně i finančně vysoce významných nároků, jimž nyní musí čelit v soudních síních.
Obraz miliardáře s „hotovostí na stole“, který Maxim Ponomarenko dlouhodobě buduje na sociálních sítích, se při konfrontaci s veřejnými registry rozpadá. Ty totiž vypovídají o skutečnosti, že hodnota jeho majetku a majetku jím ovládaných struktur zjevně neodpovídá rozsahu uplatňovaných pohledávek a že není schopen plnit ani základní finanční závazky.

Zatímco se kolem Maxima Ponomarenka stahuje smyčka soudních sporů, insolvenčních návrhů a pohledávek, na sociálních sítích sdílí černobílé motivační citáty o „hrdosti na to, kde je“.

Tyto příspěvky nepůsobí jako projev vnitřní síly, ale spíše jako snaha překrýt realitu a přesvědčit především sám sebe, že má věci pod kontrolou. Luxusní instagramová stylizace tak čím dál ostřeji kontrastuje s fakty obsaženými v soudních spisech. V kontextu probíhajících soudních sporů, insolvenčních návrhů a odchodu spolupracovníků však tyto příspěvky nepůsobí jako projev hlubší reflexe, ale spíše jako snaha relativizovat vlastní odpovědnost.

Morálka zde není chápána jako soubor konkrétních povinností a činů, ale jako otázka dojmu a image – tedy kdo vypadá jako „hrdina“ a kdo jako „padouch“. Tento posun od faktů k estetice je typickým obranným mechanismem osob, které již nejsou schopny své jednání obhájit právně ani ekonomicky, a proto se uchylují k symbolům, pózám a narativům o nepochopení okolím.

Ponomarenka v posledních týdnech neopouštějí jen jeho právní zástupci, ale podle indicií se rozpadá i jeho osobní zázemí.

K soudnímu jednání se dostavil osobně Ponomarenko, a to bez právního zástupce. Doprovázel jej Martin Coufal, osoba z jeho okruhu, s níž v minulosti sdílel i výkon trestu odnětí svobody. Ponomarenko tak stanul před soudem bez advokátní podpory poté, co mu první právní zástupkyně JUDr. Jelínková plnou moc vypověděla a následná právnička Mgr. Coufalová se jednání neúčastnila. Celkový obraz působil spíše jako improvizace než jako seriózní obhajoba insolvenčního návrhu.

Zatímco dříve se Maxim Ponomarenko stylizoval do role úspěšného investora obklopeného kapitálem a profesionály, jeho poslední veřejná vystoupení působí už jen jako karikatura této role. Improvizované projevy, bez obsahu a bez reálných čísel, navíc vedené před soudem a úřady  jsou tristní.

Jeho veřejná vystoupení před náhodnými mladými fanoušky, kteří jeho svět sledují spíše s obdivem než s kritickým odstupem, jen podtrhují, že okruh publika se výrazně zúžil. Nejde už o investory ani partnery, ale o poslední zbytky publika, před nimiž se snaží udržet iluzi, která se v realitě soudních síní dávno rozpadá.

Jeho kanál Hero Hero zeje prázdnotou, a příjmy z tohoto kanálu nepokryjí ani 1/4 výdajů Ponomarenka. Nejde ani prodej flipovací Bible, kdy spíš by mohl vydat knihu o tom, jak okrást investory či krátit daně.