
Do domu Ti nastěhuji cikány a tvoji dceru znásilní a pořežou ji obličej, pokud neprodáš. To jsou praktiky Ponomarenka
Maxim Ponomarenko je notoricky známý jako pachatel závažných trestných činů spáchaných se značnou společenskou škodlivostí, za které byl opakovaně odsouzen soudy v České republice. Jeho dlouhodobá trestná činnost zahrnovala vydírání, podvodné jednání se zajištěním majetku, a dokonce i nedovolené ozbrojování, přičemž rozsah a postupy jeho jednání svědčí o vysoké míře nebezpečnosti.
Případy vydírání a násilných hrozeb
V roce 2012 byl Maxim Ponomarenko Krajským soudem v Hradci Králové odsouzen k trestu odnětí svobody 2,5 roku za vydírání a nedovolené ozbrojování. V rozsudku je zdůrazněno, že používal výhrůžky fyzickou likvidací a násilím k vymáhání peněz a majetku od poškozených osob. Mezi závažné skutky patří fyzické nátlaky, vyhrožování zapálením domu či násilím proti osobám a jejich majetku, ale i zneužívání podepsaných smluv a směnek, které poškození podepsali pod nátlakem nebo pod strachem o svůj život či zdraví. Jedním z případů bylo násilné přinucení poškozeného Michala Ruhleho k podepsání kupní smlouvy o převodu nemovitosti za cenu výrazně nižší, než byla tržní hodnota, přičemž tuto smlouvu Ponomarenko nakonec nevyplatil a dále ji zneužíval. Vyplývá to z rozsudku 2T_10_2010, kde Ponomarenko mimo jiné vydíral poškozené těmito slovy:
„přičemž argumentoval smlouvou o prodeji čtvrtiny domu, jejíž podpis vymohl na poškozeném Michalu Ruhlem, přičemž jim vyhrožoval, že když nebudou nájemné platit, koupí celou nemovitost a do domu nastěhuje cikány, kterým dá peníze, aby poškozené Zdeňce Ruhleové pořezali obličej a znásilnili její dceru Moniku“
a dále:
„v přesně nezjištěný den roku 2008 ve Vysokém Mýtě, … v souvislosti s probíhajícím soudním řízením o platnost kupní smlouvy na čtvrtinu uvedeného domu, … se Maxim Ponomarenko snažil přimět poškozenou Moniku Ruhleovou, nar. 18.4.1982, výhrůžkami, že by jí někdo mohl pořezat obličej nebo ji znásilnit, aby se s ním nesoudila, což v poškozené vyvolalo obavy o své zdraví, takže opustila své bydliště a odstěhovala se z Vysokého Mýta“
Ponomarenko vydíral osoby, aby podepisovaly směnky a kupní smlouvy za nemovitosti, které jim pak nikdy nezaplatil. Vyhrožoval například poškozeným vypálením domu, fyzickým násilím nebo zničením jejich majetku. Například Michalu Ruhlemu vyhrožoval odvezením do lesa a donucením podepsat směnky, později i podpálením domu a přejetím autem. Vydíral ho i za pomocí kupní smlouvy, kterou donutil podepsat násilím u matriky. Také další poškozené nutil platit nájemné nebo jim vyhrožoval násilím, aby od nich získal peníze nebo majetek.
Páchal nátlak na další poškozené, například vyhrožoval, že pokud nebudou souhlasit, pošle na ně násilníky (včetně zmínění Dagestánců a Jugoslávců).
V jednom z případů soud zmínil, že jeho jednání bylo promyšlené s cílem získat majetek poškozených podvodem, což zahrnovalo i psychický nátlak a vydírání, včetně použití smyšlených jmen a nátlaku prostřednictvím pomocníků (např. MMA zápasník Patrik Kincl byl odsouzen i za vydírání spojené s případy Ponomarenka).
Pokračující zločiny podvodu a rozsáhlá majetková újma
V dalším rozsudku ze dne 23. listopadu 2012 byl Ponomarenko odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody za pokračující zvlášť závažný zločin podvodu, který spáchal v rozsahu několika případů po celé České republice. Jeho modus operandi spočíval v podvodném sjednávání půjček s osobami ve finanční tísni, kdy od nich neoprávněně získával majetek zajištěný nemovitostmi pod zástavou, aniž by jim skutečně půjčky poskytl. Případy zahrnovaly i zfalšování dokumentů, vystupování pod nepravými jmény (například „pan Novák“ či „pan Konvalinka“) a zneužívání příslušných právních úkonů k zisku majetku v řádech milionů korun. Jasně o tom hovoří rozsudek 4T_7_2010.
Důraz je v rozsudku kladen na to, že Ponomarenko jednal cíleně, dlouhodobě a promyšleně, kdy „jednání popsaná pod jednotlivými body vzájemně korespondují a jsou spojena podobným způsobem provedení i časovou souvislostí,“ což svědčí o jeho vysoké míře nebezpečnosti a organizačních schopnostech zločinného jednání. Škoda způsobená na majetku poškozených převyšuje hranici škody velkého rozsahu, což znamená, že jde o značně závažnou trestnou činnost s velkým společenským dopadem.
Nedovolené ozbrojování
Předmětem odsouzení byla také nedovolená držba útočné pušky SA 58, pistole Beretta a stovek kusů střeliva bez povolení. Zbraně byly ukryty v půdních prostorách jeho bytu a nalezeny během domovní prohlídky, což svědčí o vážnosti jeho nelegálního jednání a schopnosti představovat přímé ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.
Shrnutí a charakteristika nebezpečnosti
Soudy označily jednání Maxima Ponomarenka za vysoce nebezpečné a společensky škodlivé. Byl odsouzen za opakované, promyšlené a dlouhodobé trestné činy podvodu a vydírání, při nichž zneužíval důvěry a finanční tísně svých obětí. Jeho skutky vyvolaly u poškozených vážné finanční a psychické újmy, a to včetně zastrašování výhrůžkami násilí na zdraví a majetku. Navíc byl shledán vinným z nedovoleného ozbrojování, což dále potvrdilo jeho potenciál k násilí a ohrožení společnosti. Tyto skutečnosti vedly soud k uložení nepodmíněných trestů odnětí svobody s doživotním dohledem i přísnými sankcemi na majetek.
Trestní sazby mu byly ukládány s ohledem na závažnost a trvání jeho jednání, vliv na značný počet poškozených a rozsah škody, která přesáhla několik desítek milionů korun. Při výkonu trestů byl hodnocen jako bezproblémový vězeň, avšak soudy i přes jeho mlčenlivý postoj v řízení nedopustily, aby jeho trestná činnost zůstala bez odpovídajícího postihu.
