MAXIM PONOMARENKO: Útěk před věřiteli. Jak „Flipking“ rozstřelil své firmy, skryl majetek do fondu a předstírá, že téměř nic nevlastní
V posledních měsících se kolem Maxima Ponomarenka odehrává něco, co právníci nazývají jedním slovem: únik. Ne podnikání. Ne expanze. Ne růst. Únik – před věřiteli, před žalobami, před odpovědností.
Maxim Ponomarenko nepřestal podnikat. Jen přestává podnikat pod svým jménem.
Již na jaře zahájil Ponomarenko první kroky směřující k útěku před věřiteli, když začal převádět svůj osobní majetek mimo dosah budoucích nároků. Nejviditelnějším příkladem je převod nemovitostí v hodnotě desítek milionů korun na jeho matku Julii Zachařovou – formálně vedený jako „dar“. Tento krok jasně ukazuje snahu odklonit majetek do rodiny a vytvořit zdání, že Ponomarenko osobně téměř nic nevlastní, přestože s těmito aktivy nadále fakticky nakládá.
Z podání na katastru nemovitostí je dále zcela zřejmé, že Ponomarenko začal majetek agresivně vyvádět mimo dosah věřitelů. Dalším nejvýmluvnějším příkladem je jednorázový převod celého souboru nemovitostí v hodnotě téměř 20 milionů korun, který společnost MaximP narychlo přesouvá na Prexima reality – společnost, kterou si Ponomarenko ještě předtím bezpečně ukryl do svěřenského fondu.
Prexima reality je dlouhodobě mrtvá firma bez tržeb, bez zaměstnanců a bez jakéhokoli financování; jde o prázdnou skořápku vytvořenou přesně pro takovéto manévry. O to průhledněji působí tento krok: nejde o žádné podnikatelské rozhodnutí, ale o zřejmou snahu „odklidit“ majetek, než dojde na exekuce, nároky věřitelů a odpovědnost za škody, které Ponomarenko svým jednáním způsobil. Celá operace tak nese všechny znaky účelového ukrývání majetku.
Ponomarenkova společnost MaximP se nachází v s velkou pravděpodobností ve stavu úpadku ve smyslu § 3 insolvenčního zákona. Věřitelé vůči ní uplatňují pohledávky v několikanásobně vyšší výši, než činí hodnota jejího majetku, přičemž společnost není schopna tyto závazky plnit ani při zohlednění veškerých dostupných aktiv. Souhrn známých závazků, jak je patrnou z mnohých výhrad , které kupujíci nemovitostí obdrželi , tak zjevně převyšuje majetkovou podstatu, což naplňuje jak kritérium platební neschopnosti, tak i předlužení.
Jednateli společnosti MaximP sro jsou Maxim Ponomarenko a Lucie Spilková, bývalá generální a obchodním ředitelkou Mi estate , která působí aktivně jako jednatelka ve většině Ponomarenkových společností. Lucie Spilková skončila v MI estate současně s odvoláním Maxima Ponomarenka z funkce jednatele společnosti .
-
- Lucie Spilková
Oba se současně nyni nacházejí v situaci, kdy nesou přímou odpovědnost za to, že včas nepodají insolvenční návrh, pokud je společnost v úpadku. Povinnost podat návrh je zákonná a její ignorování může vést k jejich osobní odpovědnosti za vzniklou škodu.
Z veřejně dostupných údajů katastru nemovitostí je zřejmé, že Lucie Spilková podepisovala několik stovek kupních smluv na koupi nemovitosti za společnosti MaximP, Prexima nemovitosti s.r.o. Mi estate penzijní s.r.o. a dalších Ponomarenkem ovládaných subjektů, prostřednictvím kterých byly nejlukrativnější obchodní příležitosti systematicky vyváděny mimo dosah MI Estate.
Tento souběh funkcí Spilkové a její aktivní účast na podpisu převodních smluv jednoznačně ukazují, že se přímo podílela — a v řadě případů fakticky řídila — proces vyvádění nejhodnotnějších obchodů z MI Estate do Ponomarenkem kontrolovaných společností.
Tímto jednáním se Lucie Spilková spolu s Ponomarenkem vystavuje podezření z porušení povinností při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku, neboť svými podpisy umožnila převody, které zjevně odporovaly zájmům společnosti MI Estate a mohly způsobit škodu velkého rozsahu.
„Díky tomuto jednání si jak Lucie Spilková, tak i Maxim Ponomarenko mohli realizovat své okázalé nákupy, jimiž se oba hojně prezentují na sociálních sítích.Kriminalista
Chování Spilkové a Ponomarenka připomíná situaci, kdy se k významným částkám dostanou děti, které nejsou schopny nést odpovědnost. Podle toho také s penězi nakládali – lehkovážně, bez odbornosti a s naprostým ignorováním toho, že šlo o cizí majetek.
Svěřenský fond MP 85: Hlavní skrýš, kam mizí majetek
14.července 2025 vzniká subjekt, MP 85 – soukromý svěřenský fond. Svěřenský fond je ideální nástroj pro každého, kdo chce navenek říkat:
„Já nic nevlastním, ale reálně chce mít kontrolu nad vším.“
Maxim Ponomarenko je ve fondu správce, beneficient, rozhoduje o majetku, kontroluje ho.
Formálně „nic nevlastní“.
Prakticky – vlastní všechno. Jen skryté.
Tato konstrukce se objevuje v případech, kdy dlužník cítí blížící se exekuce nebo žaloby. A je nápadně podobná situaci v které se aktuálně nachází Maxim Ponomarenko.
Jakmile byl fond založen, začal klasický scénář, skrývání majetku před věřiteli:
✔ Prexima Reality s.r.o.
100 % majetku přepsáno na MP 85.
Ponomarenko dál firmu řídí jako jednatel.
Papírově ovšem nic nevlastní, v praxi 100% kontrola.
✔ Prexima nemovitosti s.r.o.
100% přepsáno na MP 85.
Papírově opět nic nevlastní, v praxi 100% kontrola.
✔ Flipování nemovitostí s.r.o.
50 % drží přímo Ponomarenko
50 % drží MP 85.
Navenek drží Ponomarenko část , reálně ale vlastní všechno.
✔ Flipking Circle
50 % drží MP 85.
50% drží Maxim Ponomarenko napřímo
Překlopené Sutoris Invest.
Typická „mezikapsa“ pro přesun majetku a účast v dalších transakcích.
Kasla invest
50 % drží MP 85.
50% drží : Miloslav Nertmut
Velarion Capital a.s.
50% akcii , které Ponomarenko vlastnil převedl na svého obchodního partnera Lukáše Ceplického.
Lze se důvodně domnívat, že tento převod je pouze formální „na oko“, a že skutečná majetková kontrola Maxima Ponomarenka nad podílem ve Velarion Capital a.s. ve skutečnosti nezanikla. Převod na Lukáše Ceplického tak může představovat pouze další z řady účelových přesunů, které mají vytvářet dojem, že majetek již Ponomarenkovi nepatří, ačkoliv jeho vliv či ekonomický prospěch mohou fakticky přetrvávat.
Lukáš Ceplický
Podnikání nebo zametání stop a skrývání majetku?
Proč aktuálně Maxim Ponomarenká podniká tyto kroky ? Odpovědí může být hned několik, ale ta nejpravděpodobnější je, že čelí obrovskému tlaku věřitelů.
Čemu čelí aktuálně Maxim Ponomarenko
• žalobám o stovky milionů,
• zjištěnému manku téměř 68 mil. Kč,
• odpovědnosti za škody v MI Estate kolem 200 mil. Kč ,
• probíhajícím civilním řízením
• plomby na majetku,
• výhradám neúčinnosti podle § 593 OZ,
• narůstající nedůvěře investorů,
• propadu příjmů z mentoringu.
Když se člověk ocitne v této situaci, a pod takovým to tlakem, dělá obvykle tři věci:
1.Začne křičet na sociálních sítích o „miliardách“.
2.Přestane být vidět u firem, které vlastní.
3.Začne přepisovat majetek na fondy, příbuzné a nastrčené subjekty.
Učebnicový případ podle § 589–595 OZ?
Přesun majetku na svěřenský fond při hrozícím vymáhání?
→ Zkrácení věřitelů.
Odklonění firem na osoby blízké?
→ Neúčinné právní jednání.
Jednání, kdy Ponomarenko zůstává jednatelem, ale vlastnictví „zmizí“ do fondu?
→ Prokazatelný zkracovací úmysl.
Miliardář vs realita
Ponomarenko veřejně hraje „divadlo“:
• „buduju miliardovou firmu“,
• „nikdo mě nezlomí“,
• „jsem silnější než kdy dřív“.
Realita z obchodního rejstříku ukazuje něco jiného:
- Aktivity, kterými se připravuje na zásah věřitelů a exekutorů.
- Aktivity, kterými si vytváří ochranné vrstvy, aby majetek nebyl dohledatelný.
- Aktivity, kterými předstírá, že nic nevlastní – protože ví, že věřitelé jdou po něm.
Je to přesně ten stejný vzorec, který dělal už dřív – a za který byl pravomocně odsouzen. Bohužel je jen trochu sofistikovanější, uhlazenější a ne tak okatý.
Znaky výrazné defenzíva u Ponomarenka
Žádné nové firmy.
Žádné nové projekty.
Žádná expanze.