Nejen Ponomarenko: do problémů se dostávají i jeho nejbližší obchodní partneři

Zatímco Maxim Ponomarenko (MP) se snaží veřejnost přesvědčovat, že jeho potíže jsou pouze výsledkem „útoků nepřátel“ a „účelových insolvenčních návrhů“, realita v jeho bezprostředním okolí začíná vykazovat nápadně podobné rysy.

Jedním z nejvýraznějších příkladů je Petr Doskočil – donedávna majitel a jednatel dynamicky rostoucího nábytkářského e-shopu Expedo.

Od „rychlého doručení“ ke konkurzu

Expedo se dlouhodobě prezentovalo jako úspěšný hráč na trhu online prodeje nábytku. Společnost disponovala vlastním logistickým zázemím, flotilou nákladních vozidel, realizovala zahraniční expanzi a svůj marketing stavěla na rychlosti dodání.

O to překvapivější je skutečnost, že samotný dlužník – Expedo s.r.o. – podal v lednu 2026 insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu. Ve svém podání společnost otevřeně přiznává platební neschopnost, existenci desítek věřitelů a závazky v řádu desítek milionů korun.

Na bankovních účtech společnosti se podle vlastního tvrzení k datu podání insolvenčního návrhu nacházelo 0 Kč.

Zásadní otázka: kam zmizela aktiva?

Při podrobnějším pohledu do veřejných rejstříků a soudních spisů se objevuje klíčová okolnost, která zásadně mění pohled na celý případ.

Již v roce 2022 byl pro účely přeměny společnosti zpracován znalecký posudek PKF APOGEO Esteem, který oceňoval odštěpovanou část jmění společnosti Expedo v hodnotě přesahující 100 milionů Kč. Posudek zahrnoval zejména nemovitosti, zásoby, rozpracované investice, zálohy na majetek a další významná aktiva.

Kontrast mezi tehdejším oceněním majetkové podstaty a současným stavem – nulovými prostředky na účtech a insolvenčním návrhem podaným samotnou společností – je přinejmenším zarážející.

Současně veřejně dostupné dokumenty naznačují, že v předchozích letech došlo k převodům aktiv v celkovém objemu blížícím se 400 milionům Kč v rámci struktur ovládaných Petrem Doskočilem.

Výsledek?

Společnost, která ještě nedávno disponovala rozsáhlým majetkem, dnes ve svém insolvenčním návrhu tvrdí, že prakticky žádný majetek nemá.

Vzor, který už známe

Časová posloupnost těchto kroků – vyvedení hodnotných aktiv, následné oslabení provozní společnosti a poté podání insolvenčního návrhu – vyvolává vážné pochybnosti o skutečném ekonomickém smyslu těchto transakcí.

Jinými slovy se nelze ubránit otázce, zda cílem nebylo „ošetřit“ hodnotná aktiva ještě před formálním přiznáním úpadku a ponechat věřitelům pouze prázdnou schránku.

Podobný model je přitom nápadně blízký schématům, která se objevují i v kauzách kolem Maxima Ponomarenka.

Společná struktura, společná logika

Petr Doskočil spolupracuje s Maximem Ponomarenkem v rámci společnosti PEMA Estate, která je vlastněna prostřednictvím subjektu PEMA spolek.

Právě spolek představuje právní formu, u níž je exekuční i insolvenční vymáhání objektivně komplikovanější, což z ní v praxi činí vhodný nástroj pro dlouhodobé držení majetku mimo přímý dosah věřitelů.

V kontextu:

– vyvádění aktiv z Expedo,
– následného insolvenčního návrhu,
– a paralelních struktur využívaných MP,

se nabízí závěr, že oba aktéři velmi dobře rozumějí tomu, jak transakčně ztížit věřitelům vymahatelnost jejich pohledávek.

Nejde o náhodu, ale o vzorec

Nejde tedy o izolovaný neúspěch jednoho podnikatele. Jde o opakující se model chování, který se objevuje u osob úzce spolupracujících s Maximem Ponomarenkem: oddělení majetku, oslabení provozních firem a následná práce s insolvencí jako „čisticím nástrojem“.

A právě tento vzorec představuje pro věřitele, obchodní partnery i potenciální investory nejzávažnější varovný signál.