Správce prověřuje milionové převody z MaximP. Firma má na účtech jen stovky tisíc a ocenění majetku dostalo trhliny

Společnost MaximP dostává v insolvenci další nepříjemnou ránu. Vrchní soud v Praze potvrdil předběžné opatření, kvůli kterému firma nesmí volně nakládat se svým majetkem bez souhlasu předběžného insolvenčního správce. A nová zpráva správce ukazuje čísla, která vypadají podstatně hůř než obraz prosperující realitní firmy.

Tržby v propadu

Tržby MaximP se prudce propadly. V roce 2024 firma vykázala 40,96 milionu korun, v roce 2025 už jen 16,3 milionu a za první polovinu roku 2026 předběžné údaje ukazují 6,07 milionu korun. Výsledek hospodaření klesl z 21,3 milionu korun v roce 2024 na 2,86 milionu v roce 2025.

Ani tato čísla přitom nemusí zachycovat celý problém. Správce výslovně upozorňuje, že uvedená tabulka není úplným výkazem zisku a ztráty ani úplnou rozvahou, ale pouze přehledem vybraných položek. Údaje k 30. červnu 2026 jsou navíc mezitímní. Konečný ekonomický obraz firmy tak může být po dokončení kontroly účetnictví a finančních toků odlišný – a teoreticky i horší.

Na účtu jen 233 tisíc

Ještě nápadnější je hotovost. K 30. červnu vykazovala MaximP aktiva přes 86 milionů korun, ale okamžitě dostupné peníze činily jen 233 tisíc korun.

Otazník visí i nad hodnotou nemovitostí. MaximP předložila ocenění portfolia téměř na 108 milionů korun. U šesti přímo porovnatelných již prodaných položek ale skutečné ceny dosáhly dohromady jen 52,4 % odhadu. Správce proto pracuje s orientačními scénáři kolem 56 až 69 milionů korun.V bodu 22 předběžného opatření Vrchní soud konstatuje:

„Dlužnice tak v průběhu insolvenčního řízení zpeněžovala majetek náležející do majetkové podstaty za ceny nižší, než jaké sama témuž majetku přisuzuje v listině předložené soudu I. stupně. Dlužnice tedy zmenšuje svoji majetkovou podstatu.“

Pozornost přitáhly také převody čtyř obchodních podílů na propojené osoby. U žádného z nich podle dosud prověřených podkladů nebylo spolehlivě doloženo sjednané protiplnění ani jeho skutečná úhrada MaximP. Pracovní rozdíl proti referenčním hodnotám dosahuje 21,7 až 22,7 milionu korun.

Vrchní soud mezitím zásah potvrdil. V odůvodnění uvedl, že potřebu předběžného opatření vyvolalo „netransparentní nakládání dlužnice se svým majetkem a neochota dlužnice doložit svoji majetkovou situaci“.

Ponomarenko a mizející pohledávky

Ponomarenkovi se přitom do úplného odkrytí hospodaření firmy očividně příliš nechtělo. Sám Vrchní soud připomněl jeho neochotu doložit aktuální majetkovou situaci. Další otazník nyní správce řeší kolem milionových pohledávek za společníky. Ty podle účetnictví klesly z přibližně 14,6 milionu na 2,8 milionu korun, zatímco v účetnictví za rok 2025 se objevily „výnosy z odepsaných pohledávek“ za 19,445 milionu korun. Správce proto požaduje doložit, komu tyto pohledávky patřily, proč byly odepsány a jakým způsobem byly vypořádány. Současně si vyžádal kompletní přehled půjček poskytnutých propojeným osobám – výslovně včetně Maxima Ponomarenka jako fyzické osoby.

Do celkového obrazu firmy zapadá i to, jak si MaximP vede bez přístupu k dosavadním obchodním příležitostem, které podle podání věřitelů firma dříve vyváděla mimo sebe, a bez možnosti financovat své náklady z těchto toků. Jakmile o tento zdroj přišla, její provozní ekonomika viditelně jde z kopce – ukazuje to právě propad tržeb i hospodářského výsledku, který sama vykazuje.

Pád na dno

Do hry vstupují také pohledávky věřitelů. AGIS CZ a MI Estate uplatňují tři významné nároky v celkové výši téměř 85 milionů korun včetně příslušenství.

Pokud by se všechny potvrdily, vlastní kapitál MaximP by podle modelu správce spadl z přibližně 52,7 milionu do minusu 1,7 až 5,8 milionu korun. Správce zdůrazňuje, že jde zatím pouze o podmíněný scénář.

O úpadku MaximP zatím rozhodnuto nebylo.

Čísla ale skládají stále nepříjemnější obraz: prudký propad tržeb, minimum hotovosti, sporná hodnota části majetku a milionové převody, jejichž protiplnění správce zatím nemá spolehlivě doložené. A protože kontrola účetnictví a finančních toků ještě není dokončena, nemusí jít o konečný obrázek.

Rozhodnou peníze, ne miliony na papíře

Pro MaximP se tak může stát rozhodující nikoli to, kolik majetku vykazuje v účetnictví, ale zda dokáže své splatné závazky skutečně zaplatit. Pokud ani po výzvách předběžného správce nedoloží dostatečné likvidní prostředky a současně nevysvětlí sporné finanční toky, převody podílů a milionové pohledávky, může se obrana založená na vysoké účetní hodnotě majetku začít rozpadat. Už nyní totiž správce konstatuje, že při aktivech přes 86 milionů korun měla firma okamžitě k dispozici jen přibližně 233 tisíc korun a většinu jejího majetku tvoří pohledávky a nemovitosti, u nichž je rozhodující skutečná dobytnost, prodejní cena a čas potřebný k jejich zpeněžení.

Vrchní soud přitom upozornil právě na to, že není podstatná jen papírová hodnota majetku, ale za jakou cenu a v jakém čase jej lze proměnit v peníze použitelné k úhradě věřitelů. Soud mimo jiné konstatoval v bodě 10 svého odůvodnění:

„Dlužnice absenci podkladů o její finanční kondici vysvětluje tím, že tak nečiní z důvodu, aby navrhovatelé nemohli interní informace dlužnice zneužívat ve svých dalších soudních sporech. Dlužnice tedy nezpochybňuje, že své hospodaření soudu I. stupně záměrně nedoložila.“

Jestli MaximP tuto schopnost neprokáže, může se spor velmi rychle zúžit na jednoduchou otázku: Má firma skutečně z čeho platit, nebo má desítky milionů jen na papíře? Přitěžující okolností je i neochota Ponomarenka spolupracovat. Soud to konstatuje v bodu 28 svého odůvodnění:

„…jehož potřebu vyvolalo netransparentní nakládání dlužnice se svým majetkem a neochota dlužnice doložit svoji majetkovou situaci k výzvě soudu I. stupně.“

Celá záležitost se tak staví do úplně nové roviny, než Ponomarenko hlásá na sociálních sítích. Jeho skutečný obraz je patrný se soudních rozhodnutí a z ekonomiky, kterou nás server postupně skládá dohromady z veřejných zdrojů a podaní věřitelů.