MI Estate podává první žaloby na účastníky Ponomarenkova mentoringu. Začíná rozplétání „paralelního tunelu“?

Naše redakce získala informace, že společnost MI Estate podává první žaloby na účastníky tzv. mentoringového schématu Maxima Ponomarenka. Podle dostupných informací se žalované případy týkají převodů nemovitostí, které byly z MI Estate vyváděny pod cenou a následně realizovány s mimořádnými zisky mimo strukturu společnosti. Celé schéma působí jako amatérsky maskovaný, avšak systematicky prováděný model odklánění hodnot.

Nemovitosti pod cenou, zisky mimo firmu

Zatímco MI Estate jak vyplývá z veřejných zdrojů nesla veškeré režijní náklady – call centrum, zaměstnance, marketing, kanceláře, právní servis a financování – mentoringové struktury inkasovaly milionové zisky bez jakýchkoli odpovídajících nákladů.

Část těchto marží měla byla odváděna zpět Ponomarenkovi, a to současně prostřednictvím podílů na zisku (10–20 %), a formou tzv. „poplatků“ ve výši přibližně 1 milion Kč ročně za přísun levných nemovitostí.

Na počátku projektu si Ponomarenko své údajné „know-how“ oceňoval částkou 150 000 Kč ročně na jednoho účastníka kurzu. Jakmile však systém začal generovat peníze, původní cenovka rychle přestala stačit.

Postupně převážila Ponomarenkova hamižnost a zjevná snaha maximalizovat osobní příjem nad jakoukoli racionalitou či dlouhodobou udržitelností modelu. Roční poplatek byl navýšen na 1 milion Kč bez DPH – a u tzv. VIP klientů dokonce ještě výše.

Takový cenový skok nepůsobí jako odraz růstu hodnoty služby, ale spíše jako demonstrace rostoucí nenasytnosti. Z původně prezentovaného „sdílení know-how“ se stal extrémně výnosný výběr poplatků, jehož hlavním beneficientem nebyla společnost MI Estate, nýbrž sám Ponomarenko.

Paralelní struktura mimo MI Estate

Zatímco některé mentoringové firmy generovaly milionové marže, MI Estate se pohybovala na hranici úpadku se ztrátou přesahující 200 milionů korun.

Ponomarenko přitom veřejně deklaroval, že si z mentoringu „ukrojil“ stovky milionů korun pro svůj čistě osobní život.

Tento kontrast vyvolává zásadní otázku:
Jak je možné, že jednatel inkasuje osobní stovky milionů, zatímco společnost, kterou řídí, směřuje do finanční krize?

Bez Ponomarenkova odvolání z funkce jednatele mohla společnost skutečně skončit v úpadku.

Možná porušení právních povinností

Popisované jednání může naplňovat znaky:

Schéma, kdy jsou nemovitosti účelově vyváděny do subjektů propojených s jednatelem a následně realizovány s vysokým ziskem mimo společnost, může být kvalifikováno jako účelová paralelní struktura vytvořená k osobnímu obohacení na úkor MI Estate.

Kdo čelí žalobám

Žalovanými subjekty jsou:

Další žaloby podle informací redakce mohou následovat.

Začátek širšího rozkrývání?

Mentoringové schéma tak představovalo pouze jednu část širší paralelní struktury. Vedle něj fungovalo i rozsáhlé konkurenční schéma, v jehož rámci byly nejlukrativnější obchody převáděny mimo MI Estate do subjektů personálně či majetkově propojených s Ponomarenkem – konkrétně například do společností Prexima nemovitosti s.r.o., MaximP s.r.o., Realitní Procházka s.r.o., Velarion Capital s.r.o., Pema estate s.r.o., Kasla invest s.r.o., MI Estate penzijní s.r.o., RTM management s.r.o., JKMP Trase s.r.o., KPS trade s.r.o., případně přímo na fyzickou osobu Ponomarenka.

V kombinaci s vyváděním desítek milionů korun z pokladny MI Estate – které vyústilo v žalobu na částku 68 milionů Kč proti samotnému Ponomarenkovi a druhému jednateli Nermutovi– tak mentoring nepůsobí jako izolovaný projekt, ale jako jeden z nástrojů, jimiž docházelo k přesunu hodnot mimo hlavní společnost. Výsledkem byl výrazný osobní majetkový nárůst Ponomarenka, jenž se následně promítal do demonstrativně okázalého životního stylu.

Podané žaloby mohou představovat první krok k detailnímu rozkrytí toho, jakým způsobem byly z MI Estate systematicky odkláněny hodnoty.

Pokud se uvedená tvrzení prokáží, může jít o jeden z nejvýraznějších případů konfliktu zájmů a paralelního podnikání jednatele na úkor vlastní společnosti v českém realitním prostředí posledních let.

Za pozornost stojí i skutečnost, že Maxim Ponomarenko na sociálních sítích veřejně deklaruje majetek ve výši 2,5 miliardy Kč. Tento údaj je prezentován přibližně dva roky po ukončení jeho oddlužení. Takto rychlá kumulace majetku v řádu miliard korun přirozeně vyvolává otázky ohledně zdrojů a struktury tohoto majetku, zejména v kontextu stamilionových ztrát  a pohledávek za zpronevěřenými finančními prostředky z pokladny společnosti MI Estate.