Hrál si na mafiána, lidé mu poslali miliony. Teď nemají nic

Miliony od lidí, sliby rychlého zbohatnutí a image mafiánského bosse. Výsledek? Desítky firem bez jediného prodeje, investoři uvěznění v neprodejných podílech a rostoucí otázky, jestli celý model nebyl od začátku nastavený tak, aby vydělával hlavně organizátor. Kde končí agresivní byznys a začíná trestní odpovědnost?
Tahle kauza má všechno.

Luxusní auta. Silná slova. Sebevědomé vystupování. A stovky lidí, kteří uvěřili, že jsou jen krok od finanční svobody. Maxim Ponomarenko si mezitím buduje image, která víc připomíná mafiánský film než seriózní investování. Tvrdý výraz, dramatická hudba, styl „nedotknutelného hráče“. Jenže zatímco na sociálních sítích běží show, realita investorů vypadá úplně jinak. A čísla jsou nekompromisní.

Podle analýzy Hospodářských novin:
91 ze 142 firem neprodalo od roku 2024 ani jeden podíl.

Ani jeden. To už není smůla. To je totální kolaps modelu.

Sen, který si lidé zaplatili

Lidé vstupovali do mentoringu s jasným očekáváním rychlé obchody, vysoké zisky, finanční svoboda. Zaplatili Ponomarenkovi, desítky tisíc, statisíce a často i více než milion v domění že za to dostanou přístup k „ověřenému systému“.

Jenže právě tady se začínají objevovat zásadní otázky.

Pokud většina účastníků:
– nevydělá,
– neprodá,
– a nedosáhne ani na návrat vstupního poplatku,

byl ten systém vůbec reálně funkční?

Kdo vydělává jako první

Struktura modelu je klíčová. Nemovitosti účastníkům často prodávaly firmy napojené na Ponomarenka.

– marže se realizuje okamžitě,
– peníze přichází hned,
– riziko zůstává na klientovi.

Jeden z účastníků to popsal naprosto přímo:
„Oni vydělali hned. My jsme to měli vydělat potom.“

A právě tohle nastavení je z pohledu práva i ekonomiky zásadní.

– organizátor inkasuje jistý zisk,
– zatímco většina klientů reálně nevydělá,

vzniká otázka, zda nejde o model, který je strukturálně nevýhodný — nebo dokonce klamavě prezentovaný.

Matematika, která nedává nevychází

• Zaplatíš cca 1,21 milionu za vstup.
• Aby ses dostal na nulu, musíš vydělat 1,21 milionu.

Při realistickém zisku 200 000 Kč na obchod, potřebuješ minimálně 6 úspěšných prodejů.

Jenže realita je jiná:
– prodá se cca 11% podílů,
– tedy 1 z 10.

To znamená jediné:
většina lidí neměla reálnou šanci dosáhnout prezentovaných výsledků. A to už není jen podnikatelské riziko. To je otázka nastavení celého systému.

Realita: neprodejné podíly a roky čekání

Nejde o klasické nemovitosti, Jde o spoluvlastnické podíly které jsou:

– komplikované,
– často neprodejné,
– závislé na dalších lidech.

Investor může:
– čekat měsíce,
– řešit soudy,
– vyjednávat roky.

Někteří účastníci neprodali nic ani po dvou letech.

Přesto do systému vstupovali s očekáváním a příslibem Ponomarenka „rychlé otočky“.

Když se systém zasekne

Jakmile se zastavil přísun nových nemovitostí:
– nabídky zmizely,
– obchod se zpomalil,
– problémy vypluly na povrch.

To odhalilo zásadní slabinu:
model byl závislý na neustálém toku nových příležitostí. Bez něj se zastavil.

Trestněprávní rovina: kde je hranice?

Tady se dostáváme k nejcitlivější části.

Pokud by se prokázalo, že:
– výnosy byly prezentovány nereálně,
– rizika byla zamlčována,
– nebo systém nebyl pro většinu účastníků ekonomicky dosažitelný,

mohlo by jít o víc než jen špatný byznys. Celá záležitost totiž dostává i trestně právní rovinu a to včetně spolupracovníků Ponomarenka, kteří mu v klamavém bussinesu sekundovali.

V českém právu totiž existují pojmy jako:
– klamavá obchodní praktika,
– uvedení v omyl,
– podvod.

Klamavá reklama nebo rovnou podvod?

Rozhodující faktory pro správné posouzení jsou:
– co bylo lidem skutečně slibováno,
– jak byla prezentována pravděpodobnost úspěchu, a zda organizátor věděl, že většina lidí těchto výsledků nedosáhne.

To jsou otázky, které už nespadají do marketingu. Ale do roviny práva.

Vlk z Wall Street? Možná až nepříjemně blízko

Ve filmu šlo o prodej bezcenných akcií. Tady jde o něco sofistikovanějšího. Aktiva sice existují, ale jejich prodejnost je zásadní problém.

Výsledek je ale podobný:
– silný prodejní příběh,
– vysoké vstupní peníze,
– slabá reálná výkonnost většiny účastníků.

Karikatura silně připomíná scénu z filmu Vlk z Wallstreetu. I tady se Ponomarenko snaží prodávat leckdy bezcenné flipy

Realita za oponou

Zatímco na sociálních sítích běží:
luxus, úspěch, dominance,

v realitě zůstává:
– 91 firem bez jediného prodeje,
– stovky podílů, které nejdou prodat,
– miliony korun, které se nevrací.

Tohle není jen příběh o jednom neúspěšném podnikateli. a jeho systému, který je podobný letadlu. Tohle je ukázka toho, jak snadno se může prodat sen, a jak drahé může být probuzení.