Maxim Ponomarenko: hrobník realitních společností?

Soud znovu zasáhl do podnikání společnosti MaximP s.r.o. a vydal další předběžné opatření ve prospěch MI Estate – další tvrdá rána pro byznys impérium Maxima Ponomarenka, které se už dnes neobejde bez soudů, insolvenčních správců a exekutorů. Podle dokumentů zveřejněných v insolvenčním řízení vstupuje MI Estate do řízení s pohledávkou přesahující 50 milionů korun, kterou soud označil za dostatečně doloženou a zároveň připustil obavu, že převody majetku mohou ohrozit budoucí vymahatelnost rozhodnutí.

Firma MaximP přitom nedokázala insolvenčnímu soudu doložit reálně prodejný majetek alespoň za 80 milionů korun, jak soud výslovně požadoval. Nešlo o složitou právní konstrukci, ale o základní logiku: máte dluhy, ukažte, z čeho je zaplatíte. Místo konkrétních důkazů o zpenžitelném majetku předložila společnost hlavně odhady a tabulky, zatímco skutečné peníze nebo snadno prodejná aktiva chyběla. Výsledkem je obraz firmy, kterou neřídí odpovědný manažer, ale člověk, jenž se snaží udržet papírový dojem solventnosti i za cenu hraničních či sporných kroků.

Ještě před koncem roku 2024 vykazovala MI Estate, vlajková loď Ponomarenkova realitního ekosystému, kumulovanou ztrátu téměř 200 milionů korun – a to bez zohlednění dosud nevymoženého zpronevěřeného zůstatku pokladny ve výši zhruba 68 milionů, který může reálnou ztrátu posunout o další desítky milionů výše. O to výmluvnější je kontrast s výsledky za rok 2025 po Ponomarenkově odvolání z vedení.

Dle předběžné závěrky zveřejněné v insolvenčním rejstříku vykazuje společnost MI Estate zisk po zdanění téměř 91 milionů korun, což znamená meziroční zlepšení hospodaření zhruba o 170 milionů. Jinými slovy, tam, kde Ponomarenko jako jednatel zanechal stamilionové ztráty, nastoupilo nové vedení a během jediného roku otočilo bilanci do výrazného plusu.

Klíčová je i struktura majetku, kterým se Ponomarenko snaží přesvědčit soud o své solventnosti. Některé nemovitosti byly podle dokumentů prodány za několik milionů, zatímco posudky, které Ponomarenko předkládal, je oceňovaly i osmkrát výše. Certifikovaný soudní znalec Jiří Huml ocenil soubor berounských pozemků přibližně na 161 tisíc korun, tedy zhruba 53,6 tisíce za jeden ar, zatímco Jakub Kantor ve svém odhadu pracoval s cenou 750 tisíc korun za ar. Po zohlednění toho, že jde o minoritní spoluvlastnické podíly, které se na trhu běžně diskontují přibližně o 15 procent kvůli obtížné prodejnosti, vychází nadhodnocení až čtrnácti- až sedmnáctinásobně. Ponomarenko tak podle insolvenčního navrhovatele účelově nafukuje hodnotu svého majetku, aby vytvořil dojem, že má z čeho zaplatit věřitele, a oddálil rozhodnutí soudu.

Odhadce, neodhadce

Další otázky vzbuzuje i samotná osoba odhadce Jakuba Kantora, který podle svého veřejného profilu působí jako specialista na oceňování a akvizice ve společnosti Prexima nemovitosti – tedy v subjektu úzce provázaném s Ponomarenkovými realitními aktivitami. Pokud jsou závěry o záměrně zkreslených posudcích správné, nejde jen o „marketing s čísly“, ale potenciálně o trestný čin s možnými následky pro autora posudku i zadavatele. Křivé znalecké posudky totiž mohou skončit obžalobou, nikoli jen ostudou v insolvenčním rejstříku.

MaximP – další problém pro Ponomarenka i Spilkovou

Ve vedení MaximP dnes oficiálně figuruje už jen Maxim Ponomarenko, ale až do 26. ledna 2026 byla jednatelkou také Lucie Spilková. Z vedení odešla v době, kdy se kolem firmy začala stahovat mračna insolvenčního řízení, nicméně samotné odstoupení z funkce automaticky neznamená konec možné odpovědnosti za kroky z minulých let. Podle kritiků i části věřitelů zůstávají otevřené zásadní otázky kolem převodu dceřiné společnosti Prexima nemovitosti s.r.o. bez zjevně adekvátního protiplnění, sporných znaleckých posudků či snah převést lukrativní nemovitosti do Ponomarenkova svěřeneckého fondu za ceny, které podle oslovených expertů neodpovídaly tržní realitě. Insolvenční řízení tak potenciálně může přinést nepříjemné odpovědi i pro bývalé členy vedení, včetně Spilkové.

Exekuce JKMP Trade – ekosystém spoluvlastnických podílů se rozpadá

Nejde přitom o izolovaný problém jedné firmy. Dalším příkladem narůstajících potíží je společnost JKMP Trade s.r.o., která provozovala Ponomarenkův Portál podílů a od srpna 2025 je v exekucích. Tento subjekt tvořil další dílek Ponomarenkova realitního „ekosystému“ zaměřeného na obchodování se spoluvlastnickými podíly, ale po odstřižení od finančních zdrojů z MI Estate následoval rychlý propad. Podle dostupných údajů tak řada projektů závisela primárně na průběžném přísunu externích peněz, nikoli na skutečně funkčním byznys modelu schopném generovat stabilní vlastní cashflow. Většinu realizovaných aktivit přitom spojoval stejný motiv – profit pro Maxima Ponomarenka, zejména prostřednictvím milionových „mentoringových“ poplatků, kde klientům sliboval rychlé zbohatnutí během několika let.

Naplno se tak ukazuje dlouhodobá neschopnost Maxima Ponomarenka vybudovat ekonomicky udržitelný model řízení firem bez závislosti na injekcích z jiných subjektů či peněz od klientů. Ztráty MI Estate v řádu stovek milionů, neschopnost MaximP doložit zpenžitelný majetek, exekuce na další firmy v okolí a reálné zlepšení výsledků MI Estate až po Ponomarenkově odvolání z vedení – to vše tvoří konzistentní obraz špatného výkonu funkce jednatele. Připočteme-li k tomu podezřele nadhodnocené posudky majetku a převody nemovitostí směrem k Ponomarenkovým strukturám v zahraničí, dostáváme se od manažerské neschopnosti k otázkám, zda nejde už o cílené poškozování věřitelů.